Radka PáleníkováMožná, že už jste to také zažili: tam či onde byla při soutěži zmiňována práce dětské poroty, ale s onou porotou jste se nikde nesetkali a když přišlo na předávání cen, putovaly k tvůrcům z nějakých „výše postavených“ rukou. Snad ze strachu, aby dětem při předávání neupadl vzácný dar? Obávám se, že spíše proto, aby významný host byl co nejvíce vidět. Ke své radosti zažívám každý rok i opačnou skutečnost. Při soutěži Czech Press Photo jsou děti brány nadmíru vážně. Dětskou porotu netvoří skupinka začínajících fotografů, ale kluci a děvčata, kteří zastupují různé národnosti žijící v České republice. Pomocníky při výběru fotografií jsou jim členové mezinárodní dospělé poroty. Nicméně volba ceny Českého výboru pro UNICEF je až do samého konce ponechána na porotě dětské. A nejen to. Předseda této poroty je pozván mezi VIP hosty a cenu také předává. A to i přesto, že dalšími předávajícími není nikdo menší než prezident či primátor. Za ještě horší využívání, až skoro zneužívání dětí „jako dekorace“ považuji, když se jakási skupinka dětí dostaví např. na seminář o právech dítěte, odrecituje tam cosi a když se jich pak na ona práva zeptáte, zjistíte, že o nich nic neví. Dostali scénář a ten se naučili. O tom, že existuje např. nějaký Parlament dětí a mládeže, nemají ani nejmenšího zdání. Jak se tam tedy ocitly? Inu, mají tam přece babičku…

    Autor