Radka Páleníková Chtělo se mi zvolat, když se začaly ze všech stran hrnout postřehy kontrol a skrytých kamer, že včas nespotřebované maso není voňavé. Ba co víc, ono ani hezky nevypadá. A přesto, že existují velmi přísná hygienická pravidla, co, kdy a jak zákazníkům nabídnout, fungovala v zákulisí obchodních řetězců čilá „recyklace“ včas neprodaného zboží. Co mne na tom překvapilo, byla skutečnost, že takový „objev“ přišel až teď. Že by novinka? A jak jsem tak kráčela naší stále zanedbanější ulicí, která už dávno nekončí lavičkou pod kaštanem, nýbrž skupinou popelnic (tam se přece také lidé setkávají…), přemýšlela jsem, zda si také někdo někdy všimne, že je ta dnešní mládež taky trošku pokažená. Jistě, ne všechna. Jenže co s tou méně vychovanou skupinou? Triky na úrovni omývání v octové vodě či přeštítkování dne spotřeby tu nefungují. Inu, možná, že ještě nějakých pár let potrvá, než někdo objeví, že bychom se dětem a mládeži měli víc věnovat. A že by ti, kteří tak ve svém volném čase a dobrovolně činí, měli mít ustláno spíše na růžích, než na bodláčí.

    Autor